Plánovaná těžba uranu v Hamru na Jezeře a v Břevništi

Autor: Dvořák Milan  |  Kategorie: Aktuality

Po dvou letech relativního klidu nastává opět otázka: „TĚŽIT NEBO NETĚŽIT URAN…???“ Kde máme hranici své ceny a hodnoty??? Jak dalece a v čem by měla být těžba uranu pro nás výhodná a komu bude nejvíc prospěšná…??? Máme v naší vládě oporu a důvěru, že vše bude tak jak slibují…??? Vždy jsme zatím byli všemi pouze „VYTĚŽENI“     (starosta obce)

Těžba uranu v České republice by se v budoucnu mohla rozšířit. Napovídají tomu alespoň plány ministerstva průmyslu a obchodu, podle kterého by těžba vedla ke stabilizaci dodávek paliva pro jaderné elektrárny.

Podporu těžby uranu vyjádřil ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek ve Zprávě o aktualizaci Státní energetické koncepce, uvedlo Aktuálně.cz.

„K uvedeným zdrojům, které jsou sledovány v energetických bilancích, přistupuje i podpora tuzemské těžby uranu, která by mohla umožnit stabilizaci zajištění paliva pro jaderné elektrárny,“ cituje server ze zprávy. Podle údajů ministerstva pochází z domácí suroviny zhruba 40 procent jaderného paliva.

Ministerstvo průmyslu a obchodu o budoucí těžbě otevřeně nehovoří. Oklikou ji ale připouští a spojuje ji s postojem Evropské komise. Česko je přitom v celé Evropské unii jedinou zemí, kde se uran dodnes těží.

Zásoby uranu:

  • Rožná (Vysočina): 500 tun
  • Brzkov-Věžnice (Vysočina): 3,1 tisíce tun
  • Mečichov (Jihočeský): 1,2 tisíce tun
  • Hamr (Liberecký): 25 tisíc tun
  • Stráž (Liberecký): 5 tisíc tun
  • Osečná-Kotel (Liberecký): 15 tisíc tun
  • Břevniště (Liberecký): 4,2 tisíce tun
  • Hvězdov (Liberecký): 2 tisíce tun

„Evropská komise v posledních letech klade vysoký důraz na využívání domácích surovin členských zemí s cílem snížit často obrovskou dovozní závislost EU. Těžba uranu je strategickou výhodou České republiky a některé členské státy EU naopak uvažují o otevření nebo znovuotevření svých ložisek uranu,“ sdělil mluvčí resortu Pavel Vlček. Podle něj má ČR několik ložisek uranu, z nichž dvě mají potenciál těžby.

Tuny uranu pod Českem

Česká republika v současné době těží rudu z dolu Rožná u Dolní Rožínky na Žďársku. Těžba tam byla před čtyřmi lety prodloužena na dobu neurčitou. Kromě toho má dalších sedm významných uranových ložisek, z nichž pět leží v Libereckém kraji. Celkem z nich lze vytěžit až 56 tisíc tun uranu.

Kocourek dal už dříve najevo, že by rád rozšířil mimo jiné i těžbu hnědého uhlí s tím, že by stát měl prolomit limity v severních Čechách. Podle něj ale ne za cenu vyvlastňování majetku místních obyvatel. O prolomení limitů ale zatím nebylo definitivně rozhodnuto. Vláda také zatím neprojednala ani výše citovanou zprávu.

Úvahy státu o rozšíření těžby uhlí nebo uranu vznikají v rámci přípravy nové energetické koncepce státu. Už nyní se proti nim ozývají hlasité protesty. „Plány na těžbu uranu jsou naprosto nesmyslné,“ řekl Aktuálně.cz Josef Jadrný, jeden z hlavních organizátorů protestních akcí. Podle Jadrného se dobývání uranové rudy ekonomicky nevyplatí. Po těžbě navíc v podzemí u Stráže pod Ralskem zůstává stále až pět milionů tun kyseliny sírové.

Těžba bude bez kyseliny, tvrdí ministerstvo

Ministerstvo se ale odpůrcům těžby brání. „Počítáme s tím, že musíme podporovat výzkum technologií a postupu těžby uranu, aby byl dopad využívání ložisek na obyvatele a přírodu České republiky zcela minimalizován. O možnosti využití u nás dříve používané metody těžby pomocí vyluhování horniny kyselinou sírovou nemůže být řeč,“ dodal Vlček. Podle něj není pravdou to, že by se těžba rudy ekonomicky nevyplatila. „Vláda na dolu Rožná umožnila v těžbě pokračovat pouze za podmínek její ekonomické výhodnosti, což je každoročně vládě prokazováno,“ hájí úvahy státu Vlček.  (Zdroj IDES.CZ)

Charakteristika jednotlivých ložisek z pohledu možné těžby je následující str. 79-85 textová část Regionální surovinové politiky Libereckého kraje:

 Ložisko Břevniště je za současného stavu poznání z pohledu střetů zájmů, zejména pak možného negativního dopadu na hydrogeologický režim v regionu, nejméně problematickým ložiskem. Při ponechání ochranného celíku v oblasti strážského zlomu by nedošlo regionálně nepřijatelnému ovlivnění hladiny podzemních vod. Jedná se o ložisko s třetími největšími zásobami U – kovu v oblasti i v ČR (12 837,4 t) (největším ložiskem je ložisko Hamr s 55 745,4 tun U). Většinu evidovaných zásob na ložisku je ve vysoké kategorii prozkoumanosti (zásoby prozkoumané), hydrogeologické poměry jsou na zdejší poměry nejpříznivější (minimální zvodnění nadložní turonské zvodně v této lokalitě). Určitým problémem je skutečnost, že uranové zrudnění na ložisku je tvořeno převážně obtížně technologicky upravitelným typem rudy – většina obsahu uranu je vázána na obsah v hydrozirkonu. Vzhledem k tomu, že ložisko bylo již v minulosti těženo a přednostně byly těženy ložiskové polohy s vyšší mocností, je zřejmé, že ekonomická rentabilita případné těžby ložiska bude přímo svázána s dořešením komplexního využití rudy, tedy kromě uranu i doprovodného zrudnění Zr a vzácnými prvky. Tato teze platí pro všechna ostatní ložiska v oblasti.

 – Na ložisku Hamr na Jezeře složité jsou velmi složité geologické a hydrogeologické podmínky – zvodněné nadloží, tektonika, vulkanity (diatremy), kyselé vody, které jsou velmi limitujícími při případných úvahách o těžbě je „na hraně“, nezbytnou podmínkou by zřejmě bylo vypuštění Hamerského jezera.
Dalším nepříznivým faktorem je nízká prozkoumanost zásob evidovaných na ložisku a to přesto, že již bylo v minulosti báňsky těženo. Jižní část ložiska má navíc velmi složité hydrogeologické poměry ve srovnání se severní částí, charakteristický je zde vysoký stupeň zvodnění turonské zvodně v nadloží, složitá tektonika, přítomnost četných vulkanických těles. Tuto část ložiska by bez plošného snížení hladiny v nadloží nebylo možno těžit. Z pohledu ochrany nadregionálně významné zásoby podzemních vod je těžba této části ložiska nepřijatelná.

 Ložiska uranu v Libereckém kraji jsou jediná významná ložiska uranu v ČR – z pohledu množství ověření zásob. ČR má vlastní jaderné elektrárny a je naprosto zřejmé, že se bez nich do budoucna neobejde, je věcí strategického významu pro stát mít pro ně i dostatek uranu, a to alespoň v těžitelných zásobách.

Reginální surovinová politika Libereckého kraje ZDE