Historie obce


rodový znak pánů Blaktů z UtěchovicVelkou historii obce píše místní část obce Hamr na Jezeře – Útěchovice (GPS souřadnice X: 34-89-883 Y: 56-18-084) dříve Utěchovice – poté Audishorn, je poprvé připomínána roku 1322, kdy je zmíněn slavný rod Blektů z Utěchovic a jeho zástupce Mikuláš z Utěchovic.

V roce 2008 starosta obce Milan Dvořák v archivech dohledal rodový znak Blektů z Utěchovic a na počest byl místními občany připraven oslavný kulturní program při kterém byl rodový znak slavnostně odhalen. Útěchovice se svou historií řadí mezi jednu z nejstarších obcí nejen Libereckého kraje ale i celé České republiky.

Podrobnější historie Útěchovic: (částečný zdroj)

Podobně jako jiní feudálové udělovali také Vartemberkové ve 14. století některé vesnice na svých državách v manství. Jednou z nich byly Útěchovice, ves v údolí řeky Ploučnice, oddělená Hamerským rybníkem od hradu Děvína. Nejstarší doklad o vsi je z r. 1322, kdy se v pramenech připomíná Mikuláš z Útěchovic. V 15. století se podle tohoto sídla psal široce rozvětvený rytiřský rod Blektů z Útěchovic, jehož příslušníci dlouho drželi Valtinov, Postřelnou a řadu dalších statků v blízkém i vzdálenějším okolí mj. až po Dětenice. Tvrz, jejíž zbytky se zachovaly dosud, stála na okraji vsi směrem k sousednímu Břevništi. Nelze přesně zjistit, kdy vznikla, protože ještě po celé 15. století o ní chybějí jakékoliv přímé zprávy. Název vsi, který se objevuje v přídomku rodu Blektů od r. 1409, jako spolehlivý důkaz nestačí. Pokud tvrz stála již v první polovině 15. století, byla nepochybně zničena za vleklé války Vartemberků s lužickým šestiměstím, když r. 1444 vpadli Lužičané na území svého protivníka a po nezdařeném obléhání Děvína vypálili okolní obce, mezi nimi i Útěchovice. Snad byla tvrz brzy obnovena a soudí se, že na ní v r. 1453 sídlil Štěpán z Útěchovic, jeden z rytířských spojenců Jana Blankenštejna z Vartemberka v jeho zápasech se Saskem.

 V 16. století již nebyly Útěchovice samostatným statkem, objevují se pouze jako jedna z vesnic patřících k hradu Děvínu. Při postupném rozprodeji vartemberských statků koncem 16. století připadly Útěchovice r. 1578 strážským Hiršpergárům. Nakrátko se opět osamostatnily, když je s Břevništěm koupil r. 1621 Kristián Weigel z Weigelfelsu. Ten je sice postoupil i s tvrzí a poplužním dvorem r. 1628 Albrechtovi z Valdštejna, ale přijal je od něho zpět v léno a jako manský statek frýdlantského dominia byla ves zapsána ještě r. 1654 v berní rule. Ale již v r. 1658 koupil obě vsi jan Putz z Adlerthurnu a připojil je trvale k panství mimoňskému.

Tvrz, která ztratila svou funkci, splynula jako hospodářské stavení s dvorem a sloužila jako špýchar. Patrové stavení obdélníkového půdorysu., dole kamenné a nahoře hrázděné, opatřené sedlovou střechou, bylo ještě v osmdesátých letech 20. stol. skladištěm státního statku a pouze zbytky psaníčkového sgrafita na omítce naznačovaly jeho dřívější význam. Po zániku státního statku následovala i zkáza tvrze, kterou urychlilo rozebírání místními obyvateli na stavební materiál. Dnes je tvrz v rozvalinách a zachovány jsou pouze části obvodového zdiva.

Jak je uvedeno shora, panství Blektů z Utěchovic bylo značně rozsáhlé a spadaly jim mnohé obce např. Dubnice a Brniště s Valtinovem přes Mimoň až po Bezděz ale i Dětenice. V těchto městech a obcích můžeme v jejich erbech a znacích spatřit rodové barvy Blektů, což je červeno-zlatá krokev.   Zde je trochu smutná skutečnost, že při zpracování znaku a erbu obce Hamr na Jezeře v roce 1995 nebyl tento významný rod v barvách obce vůbec připomenut a tehdejšími zastupiteli nebylo schváleno jiné provedení znaku obce než je to současné bez jakékoli zmínky o tak výzamném rodu, který u nás dlouhodobě působil a po dlouhá léta žil 😐 .

Hamr dále jako městečko s hamrem na zpracování železné rudy z nedalekých dolů, zejména na Děvíně a Hamerském Špičáku. Doly byly v 19.století opuštěny. V 16. století byl založen Hamerský rybník o rozloze 57 ha a počátkem 20.století se stal i díky okolním borovým lesům oblíbeným cílem rekreace. Na jeho březích byly vybudovány písečné pláže. U hráze rybníka byla postavena středověká pevnůstka, v 17. století přestavěna na zámek, později hájovnu, dnes sloužící jako rekreační objekt. V roce 1782 byla instalována sochařem Antonínem Maxou socha sv.Jana Nepomuckého. Zachovala se dodnes.

 

Několik dobových fotografií z časů rozkvětu naší obce, nazývanou  dříve „Riviera severu“ a z let, které všichni známe z filmu „Dovolená s Andělem“ s panem Jaroslavem Marvanem v hlavní roli: