Čtyři roky uplynuly opravdu jako voda (které snad letos bylo opravdu více než dost) a já jsem zalistoval ve svém archivu fotografií, které jsem si během 4 let svého starostování stíhal pořizovat… Některá důvěrně známá místa jsem identifikoval velmi těžko…
Člověk by si dnes už ani snad nedokázal představit, jak vypadal břeh jezera zarostlý rákosem; jak vypadala hráz s betonovými skružemi, starými lampami omotanými oranžovou páskou, červenobílými svodidly, rezavým zábradlím; jak byla zarostlá a nebyla vidět naše kaple a celá ulice Děvínská; jaké jsme na hlavní silnici v Hamru měli lampy a ty nám nesvítily; jak vypadala ještě letos stará bývalá zastávka a všechny zastávky v obci; jak jsme se na prvního společného silvestra v r. 2006 tahali na Děvín na laně; jak vypadal parčík na návsi v Hamru s asfaltem a zbytky betonu uprostřed; jak vchod u kurtů byla rezavá branka s ostnatým drátem ve výplni; jak v Břevništi u bytovek scházelo dětské hřiště; jak jsme v knihovně topili uhlím; jak se nenechalo přejít přes mostek u Matušků; jak se v noci všude zhasínalo; jak nám v kempu scházeli chatky; jak jsme neměli svou pláž ani kemp; jak na Ruské pláži a její pěšině stál podivný stánek na prodaném pozemku; jak v Útěchovicích nemohli třídit odpad a jak tam vypadaly cesty a silnice … atd…
Zkrátka pár dnes již běžných věcí, za které se nechválíme ale máme radost, že se (podle mého názoru) prostě povedli… 🙂 Díky za ně Vám všem.
